Q - Protitankový kanón vzor 36
Ráže: 47 mm
Kód ŘOP: Q
Výrobce: Škodovy závody Plzeň
Kód výrobce: A6
Maximální ostřel: 5880 m
Kadence: 35 ran za minutu
Počáteční rychlost střely: 775 m/s
Chlazení: vodou
Hmotnost zbraně: 1250 kg (+ střílna 1700 kg)
Hmotnost střely: 1,65 kg
Délka hlavně: 2040 mm
Protitankový kanón vzor 36 byl poloautomatická zbraň, která svým palebným výkonem proti pancíři, přesností i rychlostí palby patřila ke světové špičce.
Hlavním úkolem kanónu byl boj s útočnou vozbou protivníka pomocí pancéřových granátů, přehradná palba proti nepancéřovaným a živým cílům nárazovými tříštivotrhavinovými granáty a obrana bezprostředního okolí objektu pomocí tzv. kartáčových granátů. Protipancéřový granát byl schpen prostřelit pancíř silný 50 mm na vzdálenost 1100 metrů nebo 38 mm silný na vzdálenost 1850 metrů. To znamená, že tento kanón byl schopen na kilometr prostřelit jakýkoliv tehdejší tank.
Zaměřování bylo prováděno dvěma způsoby. Buď nepřímo z pozorovacího zvonu, odkud pozorovatel periskopem sledoval cíle a údaje hlásil telefonem nebo zvukovodem obsluze zbraně, nebo při palbě na viditelný cíl se kanón zaměřoval pomocí záměrného dalekohledu.
Konstrukce kanónu umožňovala tři různé režimy palby: ruční, s poloautomatikou s ručním odpálením a rychlopalba.
Vystřílené nábojnice z kanónu zachytával speciální lapač na koncí závěru a usměrňoval je do ohebné hadice, která je odváděla do ochranného příkopu objektu.
Při větším zahřátí hlavně kanónu byla možno zapnout chlazení vodní sprchou z trubkovitého tělesa, které se zasunovalo do závěru hlavně.
Podle toho, zda byl kanón instalován jako sólo či jako dvojče s těžkým kulometem mělo obsluhu tvořit až šest mužů: velitel kanónu, mířič, nabíječ, kulometčík, první a druhý podavač.
D - Těžký kulomet vzor 37
Ráže: 7,92 mm
Kód ŘOP: D
Výrobce: Čsl. Zbrojovka Brno
Kód výrobce: ZB-37
Maximální dostřel: 3200 m
Účinný dostřel: 2500 m
Teoretická kadence: 750 ran za minutu
Praktická kadence: 500 ran za minutu
Zásobník: pásy 100 a 200 nábojů
Počáteční rychlost střely: 835 m/s
Chlazení: vzduchem
Funkční princip: odběr plynů
Hmotnost zbraně: 19,1 kg
Délka zbraně: 1042 mm
Délka hlavně: 680 mm
Těžký kulomet vzor 37 byl moderní vzduchem chlazená zbraň, tvořící hlavní kulometnou výzbroj objektů těžkého opevnění v provedení sólo nebo jako dvojče. Umísťovaly se buď do pancéřových střílen nebo do pancéřových zvonů, a to buď samostatně, nebo jako smíšené dvojče s protitankovým kanónem.
Ve střílně se upevňoval na lafetě umožňující jak přímé míření dalekohledem, tak i nepřímé zaměřování pomocí palebné mapy. Odpad vystřelených nábojnic byl sveden mimo objekt do ochranného příkopu.
Ve srovnání s jeho pěchotní verzí měl pevnostní typ masivnější hlaveň umožňující souvislou palbu.
Zbraň obsluhovali dva muži, střelec a nabíječ.
L1 - Protitankový kanón vzor 36 na společné lafetě s těžkým kulometem vzor 37
Kód ŘOP: L1
viz protitankový kanón vzor 36 a těžký kulomet vzor 37
M - Těžký kulomet vzor 37 dvojče
Ráže: 7,92mm
Kód ŘOP: M
Výrobce: Čsl. Zbrojovka Brno
Kód výrobce: 2x ZB-37
N - Lehký kulomet vzor 26
Ráže: 7,92 mm
Kód ŘOP: N
Výrobce: Čsl. Zbrojovka Brno
Kód výrobce: ZB-26
Maximální dostřel: 3200 m
Účinný dostřel: 2000 m
Teoretická kadence: 600 ran za minutu
Praktická kadence: 200 ran za minutu
Trvanlivost hlavně: 50000 ran
Zásobník: 20 nábojů
Počáteční rychlost střely: 810 m/s
Chlazení: vzduchem
Funkční princip: odběr plynů
Hmotnost zbraně: 8,84 kg
Délka zbraně: 1165 mm
Délka hlavně: 602 mm
Tento vzduchem chlazený kulomet pracující na principu odběru plnyů vznikajícíh při střelbě zkontruoval ve dvacátých letech minulého století V. Holek. Byl nejrozšířenější zbraní objektů lehkého opevnění a tvořil také pomocnou výzbroj v objektech opevnění težkého. Jeho hlavním úkolem bylo postřelovat nepřítele v případě jeho proniknutí do chráněné linie v blízkosti objektu.
Umísťován byl buď v pancéřové střílně pomocí speciální lafety nebo v zabetonovaných pancéřových zvonech. Zaměřování prováděl střelec mířidly zbraně nebo pomocí na lafetě upevněné palebné mapky podle instrukcí pozorovatele. Vystřelené nábojnice byly zachycovány speciálním pytlíkem.
Kulomet byl běžného pěchotního typu s dvojnožkou, standardně zavedený ve všech složkách tehdejší československé armády. Vzhledem ke své hmotnosti nebyl lehký kulomet instalován v objektech na pevno, ale přinášely si jej s sebou jednotky obsazujicí linii opevnění.
Obsluhu kulometu tvořili dva muži, střelec a nabíječ.
Kvalitu kulometu dokazuje i fakt, že jej v licenci vyráběla i britská firma Enfield Ordnance Factory pod názvem Bren ZGB-33, a byl používán na všech bojištích druhé světové války.
Y - Pevnostní houfnice vzor 38
Ráže: 100 mm
Kód ŘOP: Y
Výrobce: Škodovy závody Plzeň
Kód výrobce: F3
Dostřel: 11950 m
Kadence: 15 až 20 ran za minutu
Počáteční rychlost střely: 525 m/s
Délka hlavně: 2500 mm
Hmotnost zbraně: 3895 kg (+ lafeta 2600 kg, + střílna 6460 kg)
Hmotnost náboje: 14,4 kg
Pevnostní houfnice byla určena do nejtěžších typů pevnostních objektů, kde měla za úkol soustředěnou palbou chránit opevňovací linii a aktivně působit do předpolí proti přípravám nepřítele k útoku. Dělostřelecké sruby měly zpravidla baterii tří těchto houfnic, instalovány měly být též ve dvojité verzi do výsuvných dělostřeleckých věží.
Montovala se do masivních pancéřových střílen a zaměřovala se buď přímo dalekohledem nebo dle hlášení pozorovatele z pozorovacích zvonů nebo samostatných pozorovatelen.
Důmyslně konstruovaný odpad vystřelených nábojnic do chladících kobek a výkonná ventilace umožňovaly dlouhodobou rychlopalbu.
Obsluhu každé houfnice tvořilo 9 mužů, z nichž většina zajišťovala přísun střeliva.
G - Pevnostní minomet vzor 38
Ráže: 90 mm
Kód ŘOP: G
Výrobce: Škodovy závody Plzeň
Kód výrobce: B7
Maximální dostřel: 4500 m
Kadence: 25 až 30 ran za minutu
Počáteční rychlost střely: 60 - 345 m/s
Chlazení: vodou
Délka hlavně: 1700 mm
Hmotnost zbraně: 1430 kg (+ střílna 5920 kg)
Hmotnost náboje: 6,92 kg
Pevnostní minomet vzor 38 byl vyvinut jako první z pevnostních minometů. Po prvotních neúspěšných vojenských zkouškách byl ministerstvem národní obrany schválen až po úspěšné nepřetržité čtrnáctidenní zkušební palbě.
Jeho hlavním bojovým úkolem byla palba do hluchých míst, které díky horskému terénu nebyly pokryty přímou střelbou.
Minomet měl působit ze speciální střelecké místnosti v dolní části objektu. Mohutná střílna byla zkompletovaná ze silných ocelových plechů a ústila pod střílnami hlavních zbraní v ochranném příkopu. Toto umístění ji chránilo před přímým ostřelování nepřátelských zbraní.
Na podlaze střelecké místnosti byl vybetonován mohutný podstavec, na kterém byl přišroubován ocelový rám nesoucí odměrový segmet, po kterém se se pohybovala ocelolitinová lafeta s konstatním náměrem 45 stupňů. Dostřel minometu byl regulován regulátorem tlaku prachových plynů v hlavni, díky čemuž mohla být mina vystřelováva s různou počáteční rychlostí a tím regulován dostřel. Minomet se nabíjel zezadu.
Obsluhu zbraně tvořilo 7 mužů a výhradně nepřímá střelba se prováděla podle zadání pozorovatele.
