Holota je někdo, kdo nemá ani vindru. V případě pojmenování hory bychom mohli očekávat, že byla holá, bez porostu – takto vzniklo i naše české pojmenování Lysá hora. Mimochodem Lysá hora je i předchůdce názvu Hora Matky Boží, tedy oné hory, na níž stojí klášter na Hedeči nad Králíky. Polská Gołota však dostala své jméno právě podle zchudlé šlechty bez pozemků, k níž se označení „gołota“ v polštině vztahuje. Kromě jména Gołota se po roce 1945 užívalo též označení Jastrzębiec. Dřívější německé názvy zní Kohlen Berg, Kahlerberg nebo také Kohlerberg“, tedy odkazují na souvislost s uhlím.
Poloha
707 m n.m. vysoká hora představuje zakončení nevelkého bočního hřbetu, který se táhne jihozápadně od hory Jawor a tvoří součást západní hranice masivu Sněžníku. Ve směru na západ se dále rozprostírá brázda Rów Górnej Nysy, směrem na jihozápad leží nedaleká obec Nowa Wieś. Společně s horou Zagrodnik je Gołota oddělena od zbytku masivu na severu krátkým, ale strmým údolím potoka. Příkré jižní a jihozápadní svahy Gołoty spadají k toku Domaszkowski Potok, východní svahy pak k jeho pravému přítoku.
Příroda
Hora je porostlá smíšeným lesem, který tvoří hranici chráněného území Śnieżnicki Park Krajobrazowy.
Turistika
Na Gołotu nevede žádná turistická trasa, ale pod její jižní svah se lze dostat po zpevněné cestě a dále po pěšině z obce Nowa Wieś. V údolí pod nedalekým vrchem Szeroka Kopa, který leží východním směrem, je řada zajímavých skalních útvarů.
Zajímavost
Na hřbetu Gołoty je vztyčen kříž.