Na vrcholech hor bývají často budovány kostely, kaple, ale i osamocené kříže. V silně katolickém Polsku „křížových hor“ určitě nebude málo. Jedna z takových je i součástí masivu Sněžníku a nese příznačný název Krzyżnik. Abychom byli přesnější, na Krzyżniku kříž byl. A nejen kříž, bývala tam i kaple, a snad i pohanské rituální místo. Kromě současného Krzyżnik známe i německý název Kreuzberg, po roce 1945 se užívalo též polské Góra Krzyżatka.
Poloha
710 m n. m. vysoký vrchol, který se nachází nedaleko města Stronie Śląskie, je zakončením hřebenu Sněžníku, který vychází z masivu Żmijowiec a táhne se dále severovýchodním směrem (mezi horami Żmijowiec a Krzyżnik leží hory Rudka a Janowiec). Vrchol od sebe odděluje doliny dvou řek – je to Morawka na východě a její levý přítok Sienna Woda obtékající Krzyżnik ze západu. Obě řeky se setkávají ve městě Stronie Śląskie, pod severním úbočím Krzyżniku.
Těžba
Mramor
Hora skrývá ložiska kvalitního středně zrnitého mramoru, který si co do dekorativnosti nezadá se slavným mramorem kararským. Tato ložiska jsou zde známa již od dávných časů. Na západním svahu byl od roku 1839 těžen mramor, který je známý jako Biała Marianna (podle Mariany Oranžské, dřívější majitelky okolních panství). Nicméně v širší míře se k těžbě přistoupilo až od roku 1920.
Po roce 1954 byla zahájena těžba v severovýchodním svahu, nad osídlením vesnické části obce Stronie Śląskie a nad cestou do vsi Sienna. Kámen získávaný odsud dostal pojmenování Zielona Marianna a Różowa Marianna, protože se vyznačoval šedivo-nazelenalými a růžovými odstíny, které jsou dány příměsmi kontaktně metamorfovaných hornin a sloučenin železa. Nejnověji bylo využíváno ložisko, které bylo odkryto v jihovýchodním svahu.
Mramor z Krzyżniku byl zpracováván v podniku Strońskie Zakłady Kamienia Budowlanego, jehož závody se nacházejí na úpatí hory v katastru obce Stronie Wieś a v blízkém Kletnu. Vzhledem k množství prasklin v mramorové mase se produkovala především drť, kromě ní však též obkladové desky, které zdobí reprezentativní budovy ve Varšavě, jakými jsou například Pałac Kultury i Nauki, Sejm, Filharmonie Narodowa, Teatr Wielki a Dworzec Centralny. V současnosti nejsou kamenolomy na Krzyżniku využívané.
Uran
V 50. letech se na Krzyżniku hledala ložiska uranové rudy. Šlo o tajné práce v sovětské režii, důlní prostory nesly kryptonymní pojmenování Kopaliny. Po těchto činnostech zde zůstala horizontální asi padesátimetrová štola vyražená v severním svahu, která je dnes částečně zaplavena a slouží jako zimoviště netopýrů.
Jeskyně
Ve svahu Krzyżniku byly objeveny tři jeskyně, z čehož dodnes se zachovala jen jedna. Byly to Jaskinia Biała Marianna, Jaskinia Kozłowskiego a Jaskinia Warszawiaków.
Jaskinia Biała Marianna byla objevena roku 1970, v éře využívání kamenolomu. Byla dlouhá okolo 50 m a dnes již neexistuje.
Jaskinia Kozłowskiego byla objevena již na počátku 20. st. Šlo o nevelkou jeskyni s maximální délkou kolo 22 m. Tato jeskyně byla zlikvidována roku 1957.
Jaskinia Warszawiaków byla objevena roku 1974. Má rozsáhlý půdorys s chodbami o délce 76 m. Otvor vstupu do jeskyně se nalézá ve stěně kamenolomu.
Plány na sportovní využití
V 70. letech 20. st. byly ve městě Stronie Śląskie zamýšleny velké investice. Šlo o projekt, který se měl jmenovat Drugie Zakopane. Na severním svahu Krzyżniku byl vybudován 620 m dlouhý kotvový vlek o převýšení 63 m. Tato stavba se ukázala být chybou, protože díky silným větrům se na svahu drží jen velmi málo sněhu. Po halasném otevření vleku tento fungoval pouze několik sezón a pak byl uzavřen. Zůstala zde na dlouhou dobu jen chátrající technická zařízení. U vleku fungovalo posléze jen letní táboření.
Sakrální charakter místa
Historické prameny uvádějí, že Krzyżnik měl být místem kultu slovanské bohyně Živy, na kterém se odbývaly orgastické obřady ještě v 18. st. V 19. st. se zde dokonce světil svátek „kupalnocka“ nebo též „noc Kupały“, který odpovídá naší svatojánské noci. V podstatě šlo o asimilaci křesťanského kultu Jana Křtitele s pohanským uctíváním plodnosti a lásky. Z těchto důvodů zde byla v letech 1734-1735 při úpatí hory vybudována kaple svatého Onufrije, jenž je mimo jiné patronem manželství.
Kapli vybudoval Johann Olivier von Wallis z popudu Michała Fryderyka hraběte Althana, biskupa ve Veszprému, pozdějšího místokrále neapolského. Kaple měla pomoci s nahrazením pohanských obyčejů. Nyní je z kaple pouze ruina. Na samém vrcholu Krzyżniku stál ještě do 80. let 20. st. dřevěný kříž s Kristem malovaným na plechu.
Turistika
Úbočím Krzyżniku prochází žlutě značená turistická stezka, která vede z města Stronie Śląskie do Kletna a do Medvědí jeskyně (Jaskinia Niedźwiedzia). Z místy náročné stezky můžete shlédnout široké panorama města a údolí. Při úpatí hory, poblíž obce Stara Morawa, najdete nevelké rekreační středisko a také efektní areál vypuštěné přehrady. Na druhé straně hory lze v suti kamenolomu nasbírat vzorky mramoru. V současnosti na Krzyżniku funguje vlek určený běžkařům.