Tvrz Hůrka jako celek nebyla v říjnu 1938 v žádném případě bojeschopná. Pokud by nedošlo k mnichovskému diktátu, byla by pravděpodobně dokončena zhruba v polovině roku 1939.
V době německé okupace byly povrchové části jednotlivých objektů terčem intenzivních dělostřeleckých zkoušek. Již v roce 1939 byly vytrhány zvony a kopule z objektů K-S 12a, K-S 12b a K-S 13. Z objektu K-S 13 byly o něco později vytrženy i hlavní střílny. Vytržen byl také ventilační zvon k objektů K-S 12b a K-S 13.
V roce 1944 byly zahájena přestavba podzemí tvrze na továrnu na letecké součásti. V té době také začala výstavba koncentračního tábora pro 800 vězňů nad vchodových objektem. Ti měli v podzemní továrně v budoucnu pracovat.
V padesátých letech přišel podnik Kovošrot a v duchu svého názvu začal s devastací pancéřových zvonů ze srubů K-S 10 a K-S 11. Zlikvidoval i dva volně ležící vytržené zvony před vchodovým objektem, které němci z nějakých důvodů neodvezli.
V roce 1958 bylo definitivně rozhodnuto o kompletní přestavbě podzemí na vojenské skladiště. Tzv. 4. muniční sklad Králíky byl zprovozněn na konci padesátých let. Název a účel tohoto zařízení se během následujícíh desetiletí několikrát změnil.
Tvrz Hůrka zahrnuje šest objektů: K-S 10, K-S 11, K-S 12, K-S 12a, K-S 12b, K-S 13