Poloha
Jaskinia Załom je krasová jeskyně, jež se nachází poblíž zanikající vsi Rogóżka (obec Stronie Śląskie) a jižně od vesnice Konradów (obec Lądek-Zdrój). Jeskynní sluj vznikla v mramorovém ložisku jihozápadního svahu hory Wapnisko, jež se nalézá v horském pásmu Krowiarki, které představuje severní a severozápadní část masivu Králický Sněžník.
Popis jeskyně
V roce 1985 objevená Jaskinia Załom je co do délky pátou nejdelší jeskyní v polských Sudetech, měří cca 250 m a její převýšení činí 21 m (-12m, + 9 m). Jeskynní prostora je zahloubena ve stěně dnes již nevyužívaného mramorového lomu Rogóżka. Vstupní otvor, jenž se nachází v nadmořské výšce 670 m (60 m nade dnem údolí potoka Konradka, expozice k jihovýchodu), se nalézá po levé straně čelní stěny lomu, několik metrů pod horním okrajem a 41 m nad jeho dnem. Celkem dobře, avšak nepříliš bezpečně se lze k jeskyni dostat příčně ze svahu hory, jeskyně je však zabezpečena pevným uzávěrem.
0,6 m vysoký vstupní otvor vede do chodby dlouhé i vysoké asi 3 m. Za touto chodbou se nachází Sala Złomisk (Suťová síň), která dosahuje délky 25 m a výšky 10 m. Podlaha tohoto prostoru je poseta mohutnými balvany. Síň prudce klesá k severozápadu, až do hloubky cca 8 m. Zde se nalézá labyrint průchodů mezi balvany. Dále následuje zúžení a za ním větší prostor, jenž nese název Sala Wyrostków (Síň výrůstků). Tato síň je dlouhá 34 m, 10 m široká a 12 m vysoká. Ve stropě této síně se nachází úzký, 4 m dlouhý komín. Dno je zde pokryto „namuliskem“, tedy bahnitými usazeninami. Sala Wyrostków je zakončena stěnou s nízkým otvorem o šířce 1 m. To je vchod do cca 20 metrů se táhnoucí chodby Korytarz Nadziei (Chodba naděje), kterou v bahně prorazili jeskyňáři. Předpokládá se, že právě zde budou objeveny další části jeskyně. Průzkumné práce stále probíhají, jejich výsledkem jsou další objevené metry jeskyně.
Dno jeskyně pokrývají většinou písečné usazeniny. Při stěnách v Síni výrůstků se v písčitém dnu vyskytují vápencové mísy v počáteční fázi svého vzniku a stalagmity. Na stěnách a na stropě se vyskytují kalcitové krápníky v podobě stalaktitů a záclon, které jsou však do značné míry poničeny. V okolí otvoru, který vede do Chodby naděje, se nacházejí houbovité krápníky řídce se vyskytujících tvarů a velikostí. Ty vznikají v dynamičtějším mikroklimatu, které oplývá většími výkyvy ohledně teploty i vlhkosti. Výskyt těchto krápníků svědčí o tom, že v Chodbě naděje dochází k intenzivnější výměně vzduchu s dalšími, dnes ještě neznámými prostorami jeskyně.
Flóra a fauna
V okolí vstupního otvoru se rostlinstvo nevyskytuje. V sedimentech z doby holocénu byly objeveny kosti netopýra vousatého, netopýra řasnatého a některých dalších, blíže neurčených druhů. Ze zástupců současné fauny byl prokázán výskyt v Polsku i na celém světě vzácných druhů jeskynních chvostoskoků, mimo jiné druhu Onychiurus schoetti, který je jinak známý z Norska, ale též z Radochowské jeskyně (Jaskinia Radochowska), jež se nachází nepříliš daleko, v pohoří Góry Złote u obce Radochów. Tento druh představuje příklad reliktu doby ledové. V okolí vchodu se vyskytují pavoukovci. Jeskyně je i dnes zimovištěm netopýrů.
Vznik jeskyně
Jeskynní prostory vznikaly v důsledku působení říční vody a vody infiltrované v mramoru – metamorfované hornině pocházející z období starohor (před 2,5 mld až 542 mil let). Tato mramorová ložiska patří k metamorfovaným horninám celku masivu Králického Sněžníku. Mramor zde byl těžen od 18. st. až do 60. let 20. st.
Sedimenty v jeskyni dosahují tloušťky až 4 m, a to jak v nitru jeskyně, tak v okolí vstupního otvoru. Skládají se z vápnitého pískovce, z usazenin vznikajících působením gravitace (tzv. jeskynních hlín) a z dalších usazenin klasické vodní sedimentace, z kalů a několikacentimetrového štěrku. Tyto usazeniny svědčí o tom, že spodní hranicí usazenin je pliocén, horní potom holocén.
Je pravděpodobné, že Jaskinia Załom tvořila jeden systém s dnes již neexistující jeskyní Jaskinia v Rogóżce (něm. Wolmsdorferhőhle), jež byla zničena odstřelem při těžbě v roce 1962.