Slamník, něm. Sauberg, je hora masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), jež je v současnosti známá především svými sjezdovkami. Německé Sauberg s českým Slamník významově nekoresponduje, protože Sauberg znamená totéž co Sviní hora. Užívání názvu Sviní hora však může být trochu problematické, protože se tentýž název používá i pro nepříliš vzdálenou horu Srázná. A jako Sviní hřbet lze zase přeložit polské Dziczy Grzbiet (něm. opět Sauberg), který tvoří podstatnou část východního Hraničního hřebenu masivu Králického Sněžníku.
Poloha
Z hory Slamník vychází závěrečná vidlice Podbělského hřbetu, jejíž západní část tvoří spočinek Slamníku se známými sjezdovkami na Dolní Moravě a následující Selské vrchy. Část východní pak představuje druhý spočinek Slamníku, který se jmenuje Chlum, a následný Rychtářův kopec. Oblast Selských vrchů a Chlumu s Rychtářovým kopcem, která je vymezená nadmořskou výškou 600-800 m n. m., představuje geomorfologický podcelek nazývaný Maliník.
Západní svahy Slamníku prudce spadají do údolí řeky Moravy, kde se nalézá obec Dolní Morava, jež je oblíbeným rekreačním střediskem. Na severu sousedí Slamník s další horou Podbělského hřbetu, podle níž má hřbet své jméno, totiž s Podbělkou. Na straně východní se za údolím říčky Malé Moravy zdvihá nejvyšší vrchol Tetřevích (též Tetřevských) rozsoch jménem Babuše.
Vody ze svahů Slamníku se přes Kamenitý potok, Mlýnský potok, Malou Moravu a další toky dostávají do řeky Moravy. Z hlediska krajů leží východní část Slamníku v Olomouckém kraji, vrcholová část a celý zbytek hory pak v kraji Pardubickém.
Příroda
Vrcholové části hory (cca nad 1100 m n. m.) jsou porostlé převážně horskými třtinovými smrčinami. V nižších polohách by přirozenou vegetaci tvořily acidofilní bučiny v podobě smíšených lesů, jejichž skladbu by tvořily buk lesní, smrk ztepilý a jedle bělokorá. Místa s mramorovým podložím jsou lokalitami květnatých bučin. V současné době však celkově převládá porost kulturních smrčin. Vrchol hory je dnes odlesněn a také na svazích nalezneme imisní holiny. Některá místa jsou však primárně bezlesá, vyskytují se zde kamenná moře. Vrcholová část hory je součástí NPR Králický Sněžník, ale nespadá už pod Ptačí oblast Králický Sněžník.
Turistika
Jižně pod vrcholem hory prochází modře značená turistická trasa. Ve směru na západ vede nejprve přes svah hory Chlum, potom se opět vyhoupne na Slamník a po jeho západním svahu sestupuje přes sjezdovky k mramorovému lomu a dále do údolí řeky Moravy, kterým dorazí až do obce Dolní Morava.
Ve směru na východ modrá brzy potká, v místě rozcestníku Pod Babuší, značku zelenou, jež vede na sever k rozcestníku Chata Babuše (lovecká chata), anebo na druhou stranu, na jih, údolím Malé Moravy do vesničky Sklené.
Sjezdařský areál
Na svazích Slamníku se nacházejí největší sjezdovky Dolní Moravy. V údolí Moravy pod Slamníkem, a vůbec v celé obci Dolní Morava, naleznete řadu rekreačních objektů, a to od soukromých chat přes penziony až po velké hotely. Mezi nejnovější objekty tohoto typu patří chata Slaměnka, která byla vystavěna přímo na spočinku hory Slamník (cca 1110 m n. m.) nad sjezdařskými drahami, které byly opatřeny rovněž novou lanovou dráhou, která již není vázána jen na zimní sezónu.
Bunkry
Jihovýchodně od vrcholu Slamníku se nacházejí objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky (ŘOP = Ředitelství opevňovacích prací). Jde o výstavbu z druhé poloviny 30. let 20. st., která měla pomoci bránit průniku nepřítele do vnitrozemí tehdejšího Československa.
Lom
Při severozápadním úpatí Slamníku se nachází mramorový kamenolom, kde se těží tzv. sněžnický mramor. Kamene z tohoto lomu bylo použito např. pro výzdobu prostor pražského metra.