Poloha
Jeskyně se nachází v severozápadním svahu hory Uhlisko. Uhlisko je součástí hlavního jižního hřebene masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), jenž nese název Podbělský hřbet. Od vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki), který se nachází severně od Tvarožných děr, dělí jeskyni asi 2,5 km. Řeka Morava, při jejímž levém, východním břehu se Tvarožné díry rozprostírají, zde protíná příčně se táhnoucí pruh krystalických vápenců, tedy mramorů. Nedaleko vchodu do jeskyně vede žlutě značená turistická trasa, která potom naproti za řekou prochází rozcestníkem Pod Vilemínkou.
Historie
Jeskyně byla známa již v 17. století, a je tak nejdéle známou jeskyní krasové oblasti masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika). Regionální historik Carl Lemberg píše, že si v této jeskyni své náčiní schovávali italští zlatokopové, kteří měli do kraje přijít ve druhé polovině 17. st. Carl Lemberg připravoval o regionu podrobnou kroniku, nakonec z ní však roku 1899 vydal pouze výtah nazvaný Auszug aus der Geschichte von Grulich. Současný historik prof. František Musil však ve své práci Ke vzniku Králík poznamenává, že z historického hlediska není práce Carla Lemberga právě spolehlivým pramenem. O dávných návštěvách jeskyně snad svědčí i do skály při západním vchodu vytesané nápisy IHS (původně zkratka pro slovo Ježíš, později vykládaná jako Jesus Hominum Salvator, tedy Ježíš, spasitel lidí) a Maria, které mohly sloužit jako dovolávání se ochrany Ježíše a Panny Marie.
Popis
Krasové jevy v údolí řeky Moravy vznikly působením vody v krystalických vápencích stroňské série. V okolí těchto krystalických vápenců se vyskytují rulové horniny. Jeskyně Tvarožné díry tvoří ještě s 80 m vzdálenou jeskyní Propástka, vývěrovou jeskyní Kančí díry a s krasovým pramenem Nesselbrunnen (kapacita 37l/s) jeden propojený celek, jehož souhrnnou délku lze odhadnout cca na 0,5 km. Pramen, jenž je na stránkách České geologické služby uváděn jako Nesselbrunnen, je zřejmě ten, který je na tabuli č. 5 Naučné stezky Králický Sněžník označován jako výstupný pramen Blom-blom. Podle informací naučné stezky lze pouze předpokládat, že má tento pramen spojitost s výstupnými prameny na dně jedné z chodeb Tvarožných děr – tato spojitost prý zatím nebyla prokázána.
Celková délka chodeb samotné jeskyně Tvarožné díry pak podle České geologické služby dosahuje 245 m. Předpokládá se však, že skutečná délka bude ještě delší, některé odhady hovoří o délce až 450 m. Nadmořská výška jeskyně se pohybuje okolo 840-842 m. Kromě hlavního vstupního otvoru je jeskyně spojena s vnějším světem ještě několika dalšími otvory, fungujícími jako vývěry podzemní vody a v povodňových obdobích pak jako ponory řeky Moravy.
Vnitřek jeskyně je tvořen nízkými chodbami, tzv. plazivkami, které jsou však místy střídány většími prostorami. Velkou částí jeskynních chodeb (asi 100 m) protéká podzemní potok, jehož vody pronikají do vývěrové jeskyně Kančí díry a nakonec končí v horním toku řeky Moravy. Je zjištěno, že tento potok pochází z vápencového území na polské straně masivu, což svědčí o rozsáhlé krasové lokalitě dosud neobjeveného podzemí. Průměrná teplota jeskyně se pohybuje okolo 5 °C.
Výzdobu jeskyně tvoří tzv. brčka (úzké rourkovité krápníky) a malé stalaktity, zčásti ponořené pod vodní hladinu. Na stěnách jeskyně se místy objevují sintrové polevy (sintr = bělavá glazura vzniklá vysrážením uhličitanu vápenatého). Své jméno Tvarožné díry získaly podle na stěnách přítomného nickamínku, což je zvodnělý "tvarohovitý" sintr, kterému se lidově říká právě tvaroh a jemuž jsou připisovány léčebné účinky.
Příroda
Jeskyně slouží jako významné zimoviště netopýrů, z nichž se většina řadí mezi zvláště chráněné druhy. Vyskytují se zde netopýr velký, netopýr ušatý, netopýr severní, netopýr černý, netopýr vodní a netopýr Brandtův. Tvarožné díry spadají pod chráněné území NPR Králický Sněžník.
Turistika
V blízkosti jeskyně Tvarožné díry vede žlutě značená turistická trasa. Začíná na konečné autobusu v obci Dolní Morava a odsud směřuje k severovýchodu podle levého, východního břehu řeky Moravy. K Tvarožným dírám je to z konečné asi 4,3 km. Po cestě budete mít možnost prohlédnout si Mléčný pramen, odbočka k němu je od konečné autobusu vzdálena asi 970 m. Ujdete-li pak ještě asi 100 m jižně až jihovýchodně, narazíte na mramorový lom. Ale zpět k Tvarožným dírám. Asi po 160 m od jeskyně proti proudu řeky narazíte na lávku, po které přejdete na druhý břeh, napojíte se na silnici a po 100 m narazíte na křižovatku, z níž vede cesta napravo k chatě Vilemínce, žlutá se však obrací k jihozápadu a po 220 m dorazí k rozcestníku Pod Vilemínkou. Odsud začne stezka prudce stoupat na sever k vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki). Žlutá značka se až k horské turistické chatě Návrší kryje s Naučnou stezkou Králický Sněžník.
Fotogalerie
