Králické opevnění bylo budováno od Králického Sněžníku - kóty Steinberg/Maliník po Orlické hory - kótu Komáří vrch (992 m. n. m.).
Úsek Králického opevnění má délku 22,5 km a končí objektem K-S53b. Plynule na něj navazuje úsek Rokytnický.
Na Králicku bylo celkem 7 stavebních podúseků:
1. Červený Potok
Stavební firma: Dr. Ing. Karel Skorkovský a.s., Praha
Cena stavebních prací: 7 323 684,- Kč
Počátek prací: 25.6.1936
Termín dokončení: za 250 dnů
Po obsazení německou armádou byly téměř všechny objekty podúseku Červený Potok využity ke zkušebním střelbám dělostřeleckých zbraní. 5. prosince 1938 byl při zkouškách u pěchotního srubu K-S 2 přítomen i Adolf Hitler. Němci zde stříleli ze vzdálenosti přibližně 1,5 km do týlu objektu z protiletadlových kanónů ráže 88 mm, nicméně nepříliš úspěšně. Ke konci války byla v pravé části srubu odpálena munice, která jej těžce devastovala.
Podobně došlo k odpálení munice i v blízkém srubu K-S 3, ze kterého dnes stojí již jen část týlové stěny. V případě objektů K-S 7, K-S 8 a K-S 9 byly německé zkoušky neméně agresivní. Kanóny zde musely pálit z bezprostřední blízkosti. Zejména K-S 7 a K-S 9 byly těžce poškozeny. Díky tomu byl srub K-S 9 vybrán i ke zkouškám poválečné československé armády.
Dílo zkázy poté dovršil v padesátých letech národní podnik Kovošrot, který vytrhal všechny zbylé zvony a objekty tak ještě více zdevastoval. Díky tomu jsou dnes vesměs opuštěné a zarostlé vegetací, pouze K-S 5 a K-S 8 jsou přístupné veřejnosti.
| K-S 2 | K-S 3 | K-S 4 | K-S 5 | K-S 6 | K-S 7 | K-S 8 | K-S 9 |
2. Hůrka (Berghöhe)
Stavební firma: Dr. Ing. Karel Skorkovský a.s., Praha
Cena stavebních prací: 23 577 437,36 Kč
Počátek prací: 5.8.1936
Termín dokončení: za 24 měsíců
Dělostřelecká tvrz Hůrka je jednou z nejmenších tvrzí československého opevnění. Byla postavena v prostoru kóty 681 Výšina (Berghöhe) severovýchodně od Králík. Tvrz byla budována zejména pro obranu tzv. Zemské brány navazující na Kladskou kotlinu v tehdejším Německu. Sestávala ze dvou pěchotních a jednoho dělostřeleckého srubu, dělostřelecké otočné věže a vchodového objektu. Podzemí bylo na vchodový objekt napojeno svážnicí. V podzemí je použito ojedinělé umístění kasárenských sálů mimo odbočku k některému z bojových objektů. Proto byla z hlavní galerie vyražena slepá odbočná galerie v délce kasárenského sálu, aby byl umožněn přístup do tvrzové nemocnice.
Dělostřelecké zbraně měly na tento prostor působit v součinnosti se svými sousedy nalevo tvrzemi Bouda a Adam. Hlavní zbraně dělostřeleckého srubu byly směrovány doleva směrem k tvrzi Bouda. Dělostřelecká otočná věž mohla palebně působit hluboko do území nepřítele. Pěchotní sruby navazovaly na linii samostatných pěchotních srubů. Tvrz byla stavebně dokončena. Nebyla dokončena dělostřelecká otočná věž K-S 12 "Na kótě", kde nebyla osazena věž, kterou měla plzeňská Škodovka dodat v roce 1939. Dělostřelecký srub K-S 11 "Na svahu" nebyl stejně jako ostatní dělostřelecké sruby v československém opevnění vyzbrojen hlavní zbraní tvrze houfnicemi vzor 38. Do sestavy tvrze patřila i dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b "Utržený", která nebyla napojena na tvrzové podzemí. Byla umístěna asi 1,5 km východně od tvrze na kopci Veselka daleko za linií pěchotních srubů.
Během okupace byly na objektech tvrze stejně jako na jiných mnohých místech zkoušena německá technika dobývání tvrzí a zkoušky protipevnostních zbraní. Pro potřeby zkoušek obrany úseku se dokonce uvažovalo o osazení dělové otočné věže dokončené v Plzni do objektu K-S 12 "Na kótě", ale z toho nakonec sešlo. Plánovalo se rovněž využití podzemních prostor pro výrobu součástek pro letecké motory. Pro tyto účely měl být v blízkosti tvrze postaven koncentrační tábor pro polské zajatce. K realizaci těchto plánů však do konce války nedošlo.
Od padesátých let je podzemí tvrze Hůrka využíváno armádou jako sklady. Z toho důvodu není přístupný vchodový objekt tvrze a podzemí. Ostatní objekty jsou z exteriéru přístupné.
| Hůrka | K-S 10 | K-S 11 | K-S 12 | K-S 12a | K-S 12b | K-S 13 |
3. Boříkovice
Stavební firma: Ing. Jan Matoušek, podnikatelství staveb, Praha
Cena stavebních prací: 5 976 363,65 Kč
Počátek prací: 22.6.1936
Termín dokončení: za 220 dnů
| K-S 14 | K-S 15 | K-S 16 | K-S 17 | K-S 18 | K-S 19 | K-S 20 |
4. Bouda (Baudenkoppe)
Stavební firma: Ing. Zdenko Kruliš, podnikatelství staveb, Praha
Cena stavebních prací: 22 001 463,60 Kč
Počátek prací: 1.10.1936
Termín dokončení: za 20 měsíců
Dělostřelecká tvrz je situována na kopec Bouda jižně od Suchého vrchu u Těchonína. Jde o nejmenší stavebně dokončenou tvrz československého opevnění. Její hlavní zbraní byla dělostřelecká otočná věž K-S 22 "Horymír". Do sestavy dále patří 3 pěchotní sruby a vchodový objekt. Do podzemí tvrze se materiál dopravoval svážnicí. Tvrz měla ve spolupráci se sousedními tvrzemi Adam a Hůrka bránit prostor tzv. Zemské brány. Dělostřelecká otočná věž byla schopna palebně podporovat obě sousední tvrze. Kromě toho mohla postřelovat důležitý uzel nepřítele město Mittewalde (dnešní Miedzylesie v Polsku).
Během okupace byly objekty tvrze podrobeny německým zkouškám. Byl zdevastován vchodový objekt, srub K-S 24 "Libuše" byl utržen od schodišťové šachty, všechny sruby byly poničeny ostřelováním. Byly vytrhány a odvezeny pancéřové zvony z vchodového objektu. V podzemí němci provedli některé stavební úpravy, které jim dovolily testovat dobývání pevností. Do chodby byly zabudovány dva posuvné uzávěry, které byly cvičně postřelovány.
Po válce začala armáda tvrz vyklízet a opravovat. Bylo odstřeleno čelo a část stropnice vchodového objektu a celý objekt byl znovu podle původní dokumentace vybetonován. Nebyly však provedeny omítky, jak bývalo zvykem u předválečných srubů a celá dostavba byla provedena z nekvalitního betonu. V podzemí byly provedeno zpevnění poškozené klenby, odstraněny posuvné uzávěry po němcích, podzemí bylo zbaveno suti a byla vyčištěna kanalizace. Armáda měla v úmyslu vybudovat na Boudě centrální muniční sklad. Z toho důvodu byly zahájeny práce na rozšíření tvrze o další skladovací sály. Byly však vyraženy pouze dva z plánovaných 11 a práce byla ukončena pro nedostatek financí a pro nevyhovující geologické podmínky. Vyražené sály se nepodařilo vybetonovat. Armáda poté tvrz opustila a ta se stala volně přístupnou pro široké okolí. Byla zdrojem kvalitního stavebního materiálu z vyzdívek kasárenských sálů, vždyť se jednalo o dvakrát pálené cihly, tehdy málokde k dostání. Kovošrot odvezl zbylé pancéřové zvony a tvrz dále chátrala (podzemí bylo zaváženo sutí, sloužilo jako skládka pro okolní obyvatelstvo a pytláky, objekty dále zarůstaly vegetací). Od roku 1989 začala početná skupinka nadšenců práce na zdokumentování tvrze a po souhlasu velení armády byly zahájeny práce na zpřístupnění tvrze veřejnosti a vybudování muzea.
| Bouda | K-S 21 | K-S 22 | K-S 22a | K-S 23 | K-S 24 |
5. Mladkov
Stavební firma: Litická akciová společnost, Praha
Cena stavebních prací: 11 953 145,10 Kč
Počátek prací: 17.8.1936
Termín dokončení: za 250 dnů
| K-S 25 | K-S 26 | K-S 27 | K-S 28 | K-S 29 | K-S 30 | K-S 31 | K-S 32 | K-S 33 | K-S 34 | K-S 35 | K-S 36 |
6. Adam
Stavební firma: Dr. Ing. Kapsa a Müller, podnikatelství staveb, Praha
Cena stavebních prací: 32 305 498,82 Kč
Počátek prací: 10.8.1936
Termín dokončení: za 24 měsíce
Dělostřelecká tvrz Adam je nejsilnější stavebně dokončenou tvrzí československého opevnění. Sestává ze 7 bojových objektů a to třech pěchotních a dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže a minometné otočné věže. Vchodový objekt byl na podzemí napojen rovnou galerií. I přes svou výzbroj je ovšem plošně nejmenší. Všechny objekty tvrze včetně vchodového jsou vtěsnány na ploše přibliže 400x500 metrů. Tvrz byla vybudována na kótě 762 Adam (Adamsberg) nad obcí Mladkov. Úkolem tvrze bylo v součinnosti s tvrzemi Bouda a Hůrka bránit tzv. Zemskou bránu mezi Orlickými horami a Jeseníky, která navazuje na Kladkou kotlinu v tehdejším Německu. Tento prostor byl jedním z předpokládaných hlavních operačních směrů německé armády. Dělostřelecká otočná věž mohla palebně působit hluboko do území nepřítele. Dělostřelecký srub Jabůrek měl palebný dosah přesahující nalevo stojící tvrz Hanička. Pěchotní sruby v čele tvrze navazovaly na linii samostatných pěchotních srubů. Tvrz byla stavebně dokončena. Nebyla dokončena dělostřelecká otočná věž K-S 42 "Trigonometr", kde nebyla osazena věž pro dvojče houfnic vzor 38 a nebyla vybetonována minometná otočná věž K-S 44 "Za větrem", která nebyla ještě projekčně dokončena. Na žádný z tvrzových objektů nebyly osazeny pancéřové věže a kopule.
Během okupace byly na objektech tvrze stejně jako na jiných mnohých místech zkoušena německá technika dobývání tvrzí a zkoušky protipevnostních zbraní. Podle toho také objekty tvrzí vypadají i když snímků je málo, protože tvrz leží ve vojenském prostoru, podzemí je armádou využíváno jako sklady. Všechny objekty tvrze nejsou tudíž přístupné ani z exteriéru.
| Adam | K-S 37 | K-S 38 | K-S 39 | K-S 40 | K-S 41 | K-S 42 | K-S 43 | K-S 43a | K-S 44 | K-S 45 | K-S 46 |
7. Jedlina
Stavební firma: Ing. Václav Střebský, Plzeň
Cena stavebních prací: 5 773 800,58 Kč
Počátek prací: 19.4.1937
Termín dokončení: za 200 dnů
| K-S 47 | K-S 48 | K-S 49 | K-S 50 | K-S 51 | K-S 52 | K-S 53a | K-S 53b |
Použité prameny a literatura:
Lubomír Aron - Československé opevnění
Kolektiv autorů - Československý 4cm pevnostní kanón
Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně
Jiří Novák - Opevnění na Králicku
Jiří Novák - Těžké opevnění Odra-Krkonoše
Kolektiv autorů - Pěchotní srub K-S 5 "U potoka"
Martin Ráboň - Československá zeď
Martin Ráboň - Průvodce tvrzí Bouda
Martin Ráboň - Val na obranu republiky
Miroslav Šáda - Československé ruční palné zbraně a kulomety
Eduard Stehlík - Lexikon tvrzí československého opevnění
Eduard Stehlík - Zapomenutí hraničáři
Eduard Stehlík - Dělostřelecká tvrz Bouda v Orlických horách
Martin Vaňourek - Hraničáři tvrze Bouda vzpomínají
Jiří Novák - Podzemní pevnost nad městem Králíky
Martin Vaňourek - Příslušníci hraničářského pluku 6 Červená Voda vzpomínají