Označení: K-S 5
Krycí název: U potoka
Typ: Izolovaný pěchotní srub oboustranný
Odolnost: II
Druhy zbraní: L1 M N
Dokončení betonáže: 6.12.1936
Kubatura betonu: 1756
Vojenský pevnostní objekt postavený v roce 1936 v rámci výstavby linie pohraničních pevností. Stejně jako okolní objekty K-S 2 až K-S 9 byl v rámci samostatného stavebního podúseku III/1 Červený potok budován pracovníky civilní firmy Ing. Karel Skorkovský z Prahy.
Tato zavedená firma měla velké zkušenosti se stavbou betonových konstrukcí, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč uspěla v konkurzu na výstavbu nejen tohoto stavebního podůseku pohraničního opevnění, ale i celé řady dalších, například dělostřelecké tvrze Hůrka na Králíkami.
Tempo výstavby bylo poměrně rychlé, na postavení celého úseku měla firma lhůtu 250 dní. Samotná betonáž objektu K-S 5 trvala šest dní, přičemž zpracování celkem 1756 m3 železobetonu nesmělo být přerušeno, aby nedošlo ke snížení jeho budoucí odolnosti vznikem spár. Ze stejného důvodu provázely celou výstavbu snahy o maximální čistotu stavebního materiálu a též maximální kvalitu provedení, kterou také kontrolovali pracovníci vojenského stavebního dozoru.
Ač prováděna civilními firmami (i vnitřní zařízení instalovaly vesměs civilní firmy - např. filtroventilaci firma Tresoria Praha, vodoinstalace firma Hygiea z Ostravy, protitankové kanóny firma Škoda Plzeň), od počátku se jednalo o ryze vojenskou stavbu, která byla přísně utajovaná a ani nebyla zanesena do pozemkových knih. Dělníci měli speciální propustky na stavbu, přísně trestány byly všechny pokusy o špionáž či sabotáže. Také místní obyvatelé měli s příchodem opevnění ztížený život - na svá políčka nemohli přímo přes linii, ale přes průchody v překážkách oklikou, a hlavně, veškeré stavební úpravy svých majetků či znatelné změny porostů nalézajících se blízko pásma opevnění si museli nechat schvalovat na vojenské správě.
Od roku 1938 dostal objekt stálou posádku v počtu 37 mužů (ovšem v míru byla vždy polovina z nich v kasárnách). Objekt byl vyzbrojen celkem dvěma protitankovými kanóny ráže 47mm, sedmi těžkými kulomety vz. 37 ráže 7,92mm a minimálně šesti lehkými kulomety vz. 26 ráže 7,92mm. Byla zde instalována filtroventilace s plynovými filtry, dieselagregát pro výrobu elektřiny, vodní čerpadlo nad 28 metrů hlubokou studnou, umístěna železná zásoba potravin a zásoba munice. Objekt byl telefonem propojen se zázemím i okolními objekty. Jediné, co ještě chybělo, byly podlážky v pozorovacích zvonech a lafeta pro těžký kulomet v prostředním zvonu, odkud mělo být možné střílet na nepřátelské jednotky přibližující se po silnici z Dolní Moravy. Podlážky šlo lehce nahradit dřevěnými, lafetu šlo nahradit pouze omezeně - například střeleckým stolkem pro lehký kulomet.
Po nuceném opuštění objektu bez boje v říjnu 1938 je historie K-S 5 na několik let zahalena tajemstvím, a tak se můžeme pouze dohadovat, proč objekt nebyl narozdíl od prakticky všech svých sousedů vystaven větším zkouškám německého dělostřelectva či ženijních trhavin. Podle dochovaného poválečného seznamu československé armády bylo jediné poškození, a to ještě lehké, viditelné na ocelolitinových zvonech. Okolní objekty narozdíl od toho měly často úplně rozstřílené týlové či čelní stěny, vytrhané střílny hlavních zbraní apod.
Štěstí K-S 5 opustilo v roce 1956, kdy byly pracovníky národního podniku Kovošrot vytrženy, či spíše odstřeleny, všechny tři zvony. Kovošrot tak získal za cenu poničení objektu asi 60 tun kvalitní ocelolitiny.
Tímto okamžikem objekt ztratil velkou část své bojové hodnoty a postupně zarůstal až do roku 1994, kdy jej obsadila skupina studentů s cílem vybudovat zde muzeum československého opevnění a postupně jej uvést do stavu co nejvíce se blížícímu roku 1938. Postupně byly opraveny dva ze tří zvonů na stropnici objektu, průběžně je objekt vybavován dobovým zařízením, a tak dnes (2006) už je možné shlédnout prakticky plně vybavenou střeleckou místnost včetně kulometů a od poloviny roku 2006 i originálního protitankového kanónu. V dolním patře je možné vidět funkční dieselagregát pro výrobu elektřiny, funkční originální čerpadlo Kunz, vybavenou umývárnu, ubikace poddůstojníků apod.
Kromě toho je instalováno množství exponátů osvětlujících problematiku nejen československého předválečného opevnění a neměli bychom zapomenout ani na malou expozici s tematikou československého poválečného opevnění, o kterém již dnes málokdo ví.
Od května do října je K-S 5 pravidelně přístupná veřejnosti o víkendech, je zde možné i zakoupit literaturu či drobné suvenýry s tematikou opevnění. Více o otevírací době a i objektu samotném je možné najít na www adrese: http://www.ks5.cz/.
Fotogalerie
