Poloha
Hora Stříbrnická (1250 m n. m.) své jméno získala pravděpodobně od vesnice Stříbrnice, která se nachází vzdušnou čarou asi 3,3 km jihovýchodněji. Hora je začleněna do počáteční části jižního hřebenu masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika).
Na severu sousedí Stříbrnická s horou Sadzonki, na severovýchod od ní se nachází „Sviní hřbet“ (Dziczy Grzbiet) a Hraniční hora. Severovýchodní, tedy polská strana hory se nazývá Graniczny Stok (Hraniční svah). Na straně východní se pod svahem Stříbrnické a Hraniční hory nachází vesnice Nová Seninka. Na straně jihovýchodní pak údolí Stříbrnického potoka sestupuje k vesnici Stříbrnice. Na jihu sousedí Stříbrnická s Mokrým hřbetem (Černá kupa). Jihozápadním výběžkem Stříbrnické je Koňský hřbet. Na západě sousedí Stříbrnická s jižním výběžkem hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki). Vrchol Stříbrnické je na hranici Pardubického a Olomouckého kraje.
Hydrologie
Voda ze západních svahů Stříbrnické stéká do bezejmenných přítoků řeky Moravy. Voda ze svahů východních končí v říčce Krupá (prostřednictvím Stříbrnického potoka a dalších přítoků). Krupá se u Hanušovic vlévá do Moravy. Takto je Stříbrnická úmořím Černého moře. Voda z polských svahů patří k úmoří moře Baltského (přítoky potoka Kamienica).
Příroda
Vrchní partie hory (cca nad 1100 m n. m.) pokrývá převážně porost horských třtinových smrčin, které jsou na některých místech poškozené imisemi. Hlavně na plochém vrcholu a v sedle mezi Stříbrnickou a Černou kupou jsou dnes rozsáhlé holiny způsobené nejen imisemi, ale i kůrovcem, povětrnostními podmínkami a také dřívějšími nevhodnými lesnickými zásahy. Holiny postupně zarůstají smrkem z přirozené obnovy i z výsadeb, vysazuje se i jeřáb ptačí. Na polské straně hory (Graniczny stok) a v sedle mezi Stříbrnickou a Černou kupou (Mokrý hřbet) se nacházejí vrchoviště, okolo nichž rostou rašelinné smrčiny. Vrcholové části hory spadají do území NPR Králický Sněžník a plánované EVL Králický Sněžník.
V nižších polohách hory jsou potenciální přirozenou vegetací acidofilní bučiny. V praxi by šlo o smíšené lesy s dominancí buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré. V současnosti jsou však tyto původní porosty přeměněny na kulturní smrčiny.
Turistika
Sedlem pod Stříbrnickou prochází zeleně značená turistická trasa. Vede od Mladkovského sedla (Przełęcz Międzyleska) po státní hranici přes vrcholy jihozápadního hřebenu, přes horu Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki), sedlo pod Stříbrnickou a východní Hraniční hřeben až ke Kladskému sedlu (Przełęcz Płoszczyna) a dále do Rychlebských hor.
Sedlem pod Stříbrnickou prochází červeně značená turistická značka, která vede po jihovýchodních svazích jihozápadního hraničního hřebenu, přechází přes vrchol hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki), přes sedlo pod Stříbrnickou a pak vede po jižních a východních svazích východního Hraničního hřebenu k rozcestníku Kladská brána, hájenka a odsud dále do Rychlebských hor.
Přímo přes vrchol Stříbrnické vede modře značená turistická trasa. Modrá na Stříbrnickou přichází z jihozápadu od Starého Města a Stříbrnic. Za vrcholem Stříbrnické modrá pokračuje na jih přes jednotlivé vrcholy jižního hřebenu (Podbělského hřbetu) až k rozcestníku Chata Babuše, odkud kontinuálně pokračuje na jihovýchod a jih k Vojtíškovu.
Od Babuše však dále pokračuje zelená značka, z níž se po 1,1 km, v místě rozcestníku Pod Babuší, odděluje další část modré trasy. Tato směřuje na Slamník a z něj klikatě přes Chlum a Selské vrchy ke sjezdovkám. Sjezdovky přetne v polovině, aby klesla k mramorovému lomu nad Dolní Moravou. Od lomu modrá pokračuje podél řeky Moravy až k samotné obci Dolní Morava, kterou v místě rozcestníku Dolní Morava, BUS příčně projde, aby začala opět stoupat, tentokrát na hřeben jihozápadní. Modrá končí u rozcestníku Horní Morava (CZ/PL), což je hraniční přechod. Z rozcestníku pokračuje česká zelená a polská žlutá a červená značka a také polská červená cyklotrasa.