Asi nejmladší rozhlednou masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika) je 25 m vysoká dřevěná vyhlídková věž na hoře Klepáč. Do provozu byla uvedena v roce 2010 a hned roku 2011 do ní udeřil blesk a poškodil její konstrukci. V současnosti (rok 2012) je již rozhledna opět v provozu. Vybudování vyhlídkové protipožární věže stálo polskou stranu 170 000 zł, přičemž čtvrtinu nákladů hradila EU.
Přestože se zdá být rozhledna celkem bytelná a nekývá se o nic více než kovová konstrukce rozhledny-vysílače na Valu u Hedeče nedaleko Králík, může mít návštěvník, který nepatří zrovna k milovníkům výšek, trochu problém přiblížit se až k zábradlí vrchní vyhlídkové plošiny. Možná to dělá vítr, který chvílemi vzbuzuje představu, že by vás klidně sfoukl s plošiny rovnou dolů.
Výhled
Klepáč (Trójmorski Wierch) patří k nejlepším vyhlídkovým místům masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika). Před existencí rozhledny se zde otevíral výhled především na polskou stranu, částečně na český jižní hřeben (Podbělský hřbet) a na samotnou horu Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki). Postavením rozhledny se výhled zlepšil, ale další hora masivu tak přišla o svůj přirozený vzhled. Jasná není deklarovaná protipožární funkce rozhledny. Na rozhledně nemá stanoviště žádná stálá hlídka a běžní návštěvníci nevědí, zda kouř, který se objeví na tom či onom místě, signalizuje skutečný požár, anebo jestli jde jen cílené pálení dřeva v rámci úklidových prací.
Co je tedy z rozhledny na Klepáči vidět? Vezmeme-li to od severní strany, vidíme před sebou vrcholy západní části masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika). Jsou to například, svými ostrými vrcholy výrazné, hory Igliczna a Czarna Góra (ta je více vpravo). Směřujeme-li pohled trochu více doprava, tedy na severovýchod, uvidíme vrcholy Malosněžnického hřbetu, samotnou horu Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) a část Podbělského hřbetu. Při pohledu na východ můžete dobře rozlišit jednotlivé vrcholy Podbělského hřbetu a prohlédnout si sjezdovky pod Slamníkem nad obcí Dolní Morava. Při pohledu na jihovýchod můžete pozorovat závěr jižního hřebenu masivu Králického Sněžníku a vrcholky Hanušovické vrchoviny. Obrátíte-li svůj pohled k jihu, spatříte dominantu Hanušovické vrchoviny Jeřáb, Králickou brázdu a počátek Orlických hor, konkrétně Bukovohorskou hornatinu s charakteristickým sedlovitým Suchým vrchem. A to už se dostáváme na jihozápad a západ, kde se otevírá pohled na brázdu Rów Górnej Nysy, Orlické a poté Bystřické hory (Góry Bystrzyckie).
Turistika
Zeleně značená turistická trasa vede přímo přes vrchol Klepáče (Trójmorski Wierch). Ve směru na jihozápad směřuje zelená k Jelenímu vrchu (Jasień), Výčnělku (Opacz) a do Mladkovského sedla (Przełęcz Międzyleska). Ve směru na severovýchod potom k horám Hleďsebe (Puchacz), Hraniční skály (Goworek), Malý Sněžník (Mały Śnieżnik) a dále až k hoře Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki).
Polská červeně značená turistická trasa vede od Jeleního vrchu (Jasień) po západním svahu Klepáče (Trójmorski Wierch), kde sestupuje a napojuje se na značku modrou, která vede po západních svazích hor Hleďsebe (Puchacz), Hraniční skály (Goworek) a Malý Sněžník (Mały Śnieżnik) až k horské chatě Schronisko Na Śnieżniku a odsud dále na severovýchod.
Červená značka vede také po české, tedy východní straně. Ve směru na jihozápad prochází mezi vesnicemi Heřmanice a Horní Lipka, směřuje k vesnici Prostřední Lipka a dále. Ve směru na severovýchod pak přechází po východním, českém, svahu Klepáče až k hoře Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) a dále.
V rozcestníku Horní Morava (CZ/PL), jež se nachází na jihozápadním svahu Klepáče (Trójmorski Wierch), začíná spoji pouť modře značená turistická trasa, která po jihovýchodních svazích Klepáče schází do obce Dolní Morava. Zde po asfaltové silnici urazí něco přes 2 km na severovýchod a vyhoupne se na svahy hlavního jižního hřebenu masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), jenž nese název Podbělský hřbet.
Rozcestníkem Horní Morava (CZ/PL) začíná polská červená cyklotrasa. Ta přechází přes západní svahy Klepáče (Trójmorski Wierch) a směřuje k vesnici Jodłów.